Show trial of Milada Horakova

Vražda Milady Horákové. Na popraviště šla se vztyčenou hlavou Česká poltoka Mlada Horáková ("25. prosince 1901) se do stietu s moci dostala už jako sedrnáciletá studentka, kayi byla za Rakcusko-Uherska vyloučenazgenizia za účast na profivilecné demonstraci Za prvni republiky vatoupla do České strany národně sociálni (ČSNS) a siné se angaiovala ve feministickém hruti Kvái napojeni na odboj byla v roce 1940 zatčena nacisty, za mičemi zistala až do konce války Po osobozeni se stala poslankyni a mimo jné spoluzakládala žerndký časopis Vlasta. Poinonu 1948 byla trdou kritičkou komunistic- kého režimu, což vedo kjejimu zatieni Ve vykonstruovaném procesu byla spolu s daltimi bývatými předáky ČSNS odcouzena k smri a 27. června 1950 popravena „Jdu s hlavou vztyčenou- musi se umět i prohrát. To není hanba, "napcala v den své smri Od udilosti, jež se stala nejznámějšim symbolem zvde komunistickiho reāmu v Českosovensku uplyne v sobotu přesné 65 let Proces trval oem dni a provázela Vichni odsouzeni včetné Poslankyně Mlada Horáková Po převzeti moci komunisty se Horáková byla zatčena 27. zári Proces s Miadcu Horäkovou byla po skončeni druhé světové války monitorována Horáková v den smrti Jana Masaryka dobrovolné vzdala Státni bezpečnosti kvili kriice poslaneckého mandátu. Začala záčkodnického spiknuti prot Na rozsudek smri pro Horákovou reagoval žadostmi o mlost mnohé významné osctnosti, napi. A. Enstein, W. Chưchil nebo E Roosevetovi 1949 v rámci vykonstruovaného ajejimi dvanáci kolegy začal před ho organizovaná davová hysterie Horákové byli popraveni procesu s vedenim státnim soudem 31. května 1950 volajici po maximálnich trestech. 27. června 1950. Horáková šla na a byl zinscenován jako veřejný proces po vzoru sovetských velkých čstek ve 30. letech. Prezident republiky K. Gotwald popraviště jko posledni z odso- obdržel několik žadosti o milost, zených, podle dochovaných ty viak představovaly pouhou zdržovaci formalitu. povälečných idecvých scudi pracovat v ilegálnim vedeni a zahranični poitky. republice". národnich socialisti. archivů na šibenici umirala douhých 15 minut. Odsouzení v procesu s Miladou Horákovou Vězeni (15-28 let) Výrazné tváře procesu Doživoti Josef Urválek Jedenznejkrutijich Karel Trudāk Předseda soudniho Ludmila Brožová- Vrcce 2008 Polednová odtougera prokurátorka kšesti ketim odnei svobody za sva podil na justični dse Miady Horákové. Zerika viedrulstinhoroku. Trest smrti prokurátor představtelu československé komunistické justice 50. let. Nesl primou zodpovédnoet za několik desitek juattnich veatd. credseda soudu senátu, který vynesi rozsudky nad tindci obžalovanými v procesu se skupinou kolem Milady Horákové. Ziviš Kalandra (historik, publicista, divadelni kritk) Oldich Ped (právnik, podnikatel) Jan Buchal (bývalý štábni strážmistr SNB) Josef Nestával Františka Zeminová Antonie Kleinerová Zdeněk Peška Jři Hejda František Přeučil Vojtéch Dundr Bedich Hostička Další popravení z politických důvodů Heliodor Pika (1897-1949) Generál, legionái, významný představitel československého zahraničniho protinacistického odboje. Na jaře 1949 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu v prvnim velkém politickém procesu. Jiři Kritek Politické procesy v 50. letech 1=250 Počet rehabilitovaných po roce 1989: Počet Rudolf Slänský (1901-1952) Komunistický poltik, douholetý den Úsfedniho výboru KSč a generáni tajernik KSC. Odsouzen ktrestu emrti v politickém procesu s vedoucimi komunisty, ktery byl výrazné anticemitsky zaměřen. propuštěných po prvni prezidentské amnesti 264 500 (1960): Vladivoj Tomek (1933-1960) Skaut, odpurce komunistickeho reimu odsouzený k trestu smri za trestné iny velezrada, vraida a padikini. Povadovin za posledniho popraveného z politických divodi v Českodovensku Hledá se Milada Horáková Vautorském dramatu Miada, který chystá jako svij debut režinér David Mmika vzahranični koprodukci, se objevi i slavná némecká herečka Hanna Schygullová (na snimku) známá z fimů Wemera Facsbindera. Zahraje si senátorku Frantiku Plaminkovou. Herečku pro thuini roli fimu věnovaném ženě, která se stala symbolem boje za svcbodu, režiser teprve hieda Jeji jméno má cznámit béhem nácledujicich tydni. Mandela Horákové ztváni americký herec Robert Gant, vedle néj se v meniich rolich objevi i čelti herci: Tajana Medvecká, Vica Kerekesová, Karel Dobry a Aka Geidlerová, jež hraje soudkyni Ludmilu Brožovou. Natačet se bude v angličtiné, do filmu chce režisér zanadit také dobové materiály (Miadina řeč u scudu a Gotwaldiv únorový projev), které bude kolorovat. (ska) Počet propuštěných po druhé prezidentské amnesti (1962): (5 601 Počet popravených: (2 520 250 Arws LAB ZDROJ: ÚSTR, ČT, ČRo, totalita cz, wikipedia.org