History of transportation

Z týdnů hodiny. Jak lidé překonávají čas i dálku Odpradávna se lidé přepravovali pěšky nebo na hibetech zviřat. Tepre vynález kola před šesti tisici lety se postaral o rozmach dopravních prostředků, obchodu i komunikace. Poznejte způsoby, kterými lidé v historii brázdili starý kontinent. V roce 1414 byl mistr Jan Hus povolan na V roce 841 se noniti Vikingove usadii v Irsku a zalobil současnou metropol Dabin. Osm dni dlouha cesta lodi z Norska byla daleko rychlejši, ne2 koyby cestu abeolvovali po souši. Povistrou cestu z Evropy až do Činy absolvoval Marco Polo ve 13. stoketi. Až do dnešniho Pekingu cestoval se svým doprovodem ti roky pesky, na konich a vebloudech i na lodich. Tisice kiometru douhé diakcéné cesty rogintené na tech kontinentech slouly pro płepravu vojsk, zvlfat, zpráv i zboži. Jednou z nejtúleziejsich byla Via Egnalia z 2. stol. pr. n.L diouha 1120 km. Chodec ji překoral za 38 dni, vůz asi za 19 dni Po prastané 1400 km douhé kupecké trase mezi Ballem a Siedozemim putoval do Itale, kongl do Kostnic8. Puloval lam na koni Svou cestu zadal nedaleko Prahy na hradě Krakovci a dokonči i v Kostnid Recka i Egypla vzácný jartar, ale obchodova- lo se is otroky, bronzem, stibrem a po 22 dnech. koledinami a pefim 2 Vikingové 3 Jantarová stezka 14 Prvni veřejná železnični draha spojia 60km cestu mezi Manchesterem a Liverpoolem Nejdeši železnični tral svēta se tähne 2 Moskvy do Viadivostoku. V 19. stoleti potfeboval viak na 9288 km douhou cestu 16 chi, ches už jen šest. Souprava projiždi 89 městy a překonává 16 fek 6 Transsibilská magistrála V roce 1830. Rychlost 15 kmh nahánéla cestajicim zorvu strach, ale 15 hodin dlouhou cestu kočarem zkratla ra pouhé yli hodiny 14 Prvni železnice 1 Jan Hus 13 Kanál La Manche 7 Marie Antoinetta 12 11 Canal du Midi 5 Rimské cesty Syatojakubská pout 13 Marco Polo 10 Cursus publicus Francouz Louis Blériot v roce 1909 jako první přelel s jednoplodnikem Blenot XI kanál La Manche, dimž vyhral cenu tsic lber, vypsancu britským listem Daily Mal. Vzdajenost 35 km plekonal za 40 minut. Doera Marie Terezie se v roce 1770 vcdala za francouzského následnika trinu, kterého na 9 Alexandr Veliký svatbě ve Vidni zastupoval jej bratr, Cesta kočárem do Versalles trvala 25 dni. 8 Hedvábná stezka 12 Hlavni trasa poute, tzv. Camino Francés, je dlouhá 791 km a pouthik dorazi do kaledraly v Sartiagu de Composlela asi za 20 dni. Na cesta se od roku 951 vydávaji každoročně slatisice poutnika 11 Systém fimské pošty tungoval už od 1. stol. pt. n. L, a to výhradně pro zležtosti statu. Zasiky prepravoval pesi kuryi nebo vozy. Z Rima k Rynu (1200 km) dopulovala pošta za osm dni. Nejúspesnéjsi vojevodce v histori Alexandr Veiký dokázal ve 4. stol. pl. n. L. vybojovIk územi rozpinajici se přes ti kontinenty Cenné hedvábi, stibro, zala, vina nebo oroci se z Asie do Evropy dovážei už ve 2. stol. pt n. I., 9000 km douhou cesta mezi Čincu, Malou Asi a Stedomofim prekonávaly karavany i vice než thi roky. Vodni dlo ze 17, sklet douhe 240 km mezi francoueským Toulouse a Sete překonaly plachetnice a obchodni lode za 2,5 dhe. Později propojlo Allantk se Si'edozemnim mofem a stalo se kičovou dopravni a obchodni tepnou. Se svým vojskem plekonal behem 11 let asi 35 lisic kilometrů přes Persi až k řece Indus. Praha-Brno (200 km) CHŮZE průmémá rychlost 5 km/h 40 h KOLO Velocipety měly jednorychlostni pevné kiky na přednim kole. Zataly se vyrábét hlavné v Angli, kde se delaly už hp: velociped průmérná rychlost 25 kmh 8h 16,30 h výroboe: Michaux & Lalement ceiokovové s dralenými koly. Pokrok by i v tom, 2e se misko rok výroby: 1861 ccelových rafků davaly üzké gumové obruče a otjevia se prmi odprulená seda. VLAK model: Rocket průmémá rychlost 83 km/h pohart pami stroj (2 válce) výroboe: Robert Stnphenson rok výroby: 1829 Železnice jako první rychiy a dostupný prostedek hromadné dopravy lidi I nákladú se významnë podlela na prúmyskové revoluci a změnila celou spoiečnost. Lokomotiva představovala vrchol strojirenské technologie. 2,40 h 3,30 h AUTO model: Molorwagen č. 1 pohor spalovaci motor výrobos: Karl Bene rok výroby: 1886 Počatek 19. stoleti byl domérou pamich stroju. Zvrat nastal ve druhe polovině 19. stoleli, kty se korstruklérüm podařilo zprovoanit prvni spalovaci motory. V letech 1862 až 1888 vyvinul Nicolaus Otto prvni čtyřdobý spalovaci molor. průmémá rychlost 130 km/h 1,40 h 13h LETADLO model: Wright Fiyer pohor čtyhváloový molor (9 kW) výrobos: brathi Wightové První let uskulečni brati Wrightove s takovýmto strojem pojmenovaným Flyer (dnes je známý spiš jako Kily Hawk) 17. prosince 1903 v Sevemi Karolinė. Lel tral 12 sekund, za nichi stoj uiet 38 metrú. První let s pasažéry se uskutečni 25. února 1914. Kapacita tohoto letounu byla osm až 16 lidi. průměrmá rychlost 800 km/h 15 min. 1,15 h rok výroby: 1903 NEWSLAB. ZOROJ SABC ORG. BOC 00 UK. THEGUARDIAN COM, WKPEDIAORG, SPECIALED.COM