Artificial snow

Z JAK SE VYRÁBÍ TECHNICKÝ SNÍH Historie 1940 První technický snih zkoušeli vyrobit ve 40. letech 20. století Kanadané. Bez umělého zasněžování se dnes neobejde žádný větší lyžařský areál. Zejména v mírných zimách posledních let a nižších nadmořských výškách je použití technického sněhu prakticky jedinou možností, jak zajistit sníh na sjezdových tratích. Technický sníh je hutnější, déle vydrží, a proto zaručuje stabilitu sněhové pokrývky. Na druhou stranu je rychlejší a hlavně pro lyžařské začátečníky zrádnější. První technický sníh na našem území si lyžaři poprvé vyzkoušeli již před 50 lety. 1950 Američané Art Hunt, Dave Richey a Wayne Pierce sestrojili sněžné dělo. Vzniká sněhová vločka. Společně s vodou je do trysky děla pomocí kompresoru (pod velkým tlakem) pumpován podchlazený vzduch. Kapičky se ochlazují a rozpínají při změně 1 tlaku. 1952 Horské středisko Grossinger's Catskill ve státě New York poprvé použilo umělý sníh. vzduch pod 0 °C 1954 Hunt, Richey a Pierce si nechali patentovat sněžné dělo. Čím vyšší je vlhkost vzduchu, tim nižši teplotu zasněžování vyžaduje. V našich podmínkách jsme tak ve většině případů sněhové vločky závislí na teplotách pod bodem mrazu. Vysoce natlakovaná voda se rozstříkne na obrovské 1960 množství kapiček. Z kapiček se vytvářejí drobné krystalky. Sněžná děla byla masivně využita na olympiádě ve Squaw Valley. voda z přírodní nebo umělé nádrže 1965 V Československu bylo poprvé použito sněžné dělo v Zadní Telnici u Ústí nad Labem. vzduch 1970 Vodní kapičky na studeném vzduchu krystalizují a dopadají na zem ve formě sněhových vloček. Technické zasněžování začalo 15° být v 70. letech intenzivně využíváno po celém světě. Úhel naklonění sněžného děla nesmí být větší než 15°. Víte, že. • při plném výkonu vyrobí děla za hodinu až 100 m sněhu, při spotřebě asi 40 m' vody? Sněhové tyče NÁROKY NA VODU Umělé zasněžování vyžaduje: dostatečný zdroj vody, nádrže na vodu s čerpadly, zajištění rozvodu vody. Doplňkový zasněžovací systém ke sněžným dělům. Lze je umístit v těžko dostupných místech a jsou energeticky méně náročné. • v ČR se ročně na zasněžování vydá 200 až 300 milionů korun? ochranná mříž ventilátoru • desitka nejvýkonnějších děl spotřebuje za 24 hodin kolem 600 MW elektřiny, což odpovídá roční spotřebě rodinného domu? NEGATIVA TECHNICKÉHO ZASNĚŽOVÁNÍ • hlučnost • velká spotřeba elektřiny • enormní spotřeba vody • značná finanční náročnost kvalitní výkonné sněžné dělo přijde na přibližně jeden milion korun? (NEWSLAB.cz ZDROJ: ČTK, ČRO, ADVENTURE HOWSTUFFWORKS.COM, SNOWMAKERS.CZ, ARECOSNOW.Cz, WIKIPEDIA.ORG